Nekonvenčné metódy proti rakovine na jednej webke.
Topiaci sa stebla chytá. Máloktoré steblo je tak silné, aby zachránilo topiaceho. 10 stebiel zachytených naraz dáva väčšiu šancu na záchranu. Nezaručujem, že vám niečo z tejto webky pomôže poraziť rakovinu!
Prečo umrelo naše dieťa... http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Ukrivdená matka. http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Dovolenka na detskej onkológii. http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Rakovina pľúc, rakovina prsníka - skúsenosť. http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Lymfóm a iné skúsenosti. http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Regres nádoru mozgu http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Vyliečený myom http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Rakovina 2 tyzdne po mamografii! http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Trend sa obracia: Liga proti rakovine tento rok zrejme vyzbierala menej peňazí ako vlani! http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Deň narcisov a iné lži http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Deň (zvädnutých) narcisov http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

NÁZOR MEDIKA http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

NÁZOR MEDIKA 2 http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Príbeh môjho otca a jeho boja s rakovinou http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Výzva: Otestujte si svojho lekára! http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Rakovina prsníka a pečene http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Príbeh pani Rút a jej rodiny http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Príbeh pani Rút a jej rodiny - pokračovanie http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Postreh čitateľky http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Príbeh Stanislava http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Príbeh pána Kúdelu a Breussova kúra http://www.badatel.sk/index.php?option= ... &Itemid=56

Skorumpovaná medicína a kolaborujúce úrady http://www.auria.sk/blog/skorumpovana-m ... juce-urady

 
V angličtine:


Môže byť vyliečená rakovina? http://www.cancertutor.com/index2.html

Sedm triků, jimiž výrobci léků matou lékaře i pacienty

Ondřej Vrtiška
Ondřej Vrtiškaeditor HNFuture
Nejhlasitější kritici farmaceutických firem se rekrutují z řad stoupenců alternativní medicíny a milovníků konspiračních teorií. Ale na problémy upozorňují i lidé pevně ukotvení v realitě a vybavení odbornými znalostmi. Nevidí svět černobíle, přesto mají pocit, že dosavadní způsob, jakým se vyvíjejí a k pacientům dostávají nové léky, s sebou nese řadu problémů.
K těmto nefanatickým kritikům patří i britský epidemiolog a publicista Ben Goldacre, jemuž nedávno (ve Velké Británii v září 2012, ve Spojených státech letos v únoru) vyšla kniha  Bad Pharma: How Drug Companies Mislead Doctors and Harm Patients - Zlé (nebo  špatné, zkažené, mizerné, jak je libo ) farmaceutické firmy: Jak výrobci léků uvádějí lékaře v omyl a škodí pacientům
„Léky jsou testovány lidmi, kteří je vyrábějí, v mizerně navržených zkouškách, na beznadějně malém množství nevhodně vybraných pacientů a analyzovány jsou pomocí technik pokřivených tak, aby nadhodnocovaly jejich přínos. Když výsledky zkoušek firmám přesto nevyhovují, mají plné právo je před lékaři a pacienty utajit, takže vidíme zkreslený obraz skutečných účinků testovaných léků," píše Goldacre v úvodu své knihy. A na dalších stránkách toto své tvrzení obhajuje a dokládá konkrétními příklady. Co mu především vadí? Nabízíme stručné shrnutí s odkazy na další informace v podrobnějších verzích jednotlivých odstavců.
1. Takto pacient nevypadá

Pacienti často trpí několika nemocemi najednou, konzumují pestrou paletu léků, někteří holdují alkoholu, jiné sužují deprese... To vše může mít vliv jak na vedlejší účinky, tak na schopnost léku odstraňovat potíže, na které cílí. Dobrovolníci účastnící se klinických zkoušek nových léků však mají s pacienty z reálného světa pramálo společného. Jsou vybíráni tak, aby splnili přísná kritéria. Zpravidla nemají žádné jiné zdravotní problémy a neberou jiné léky, s nimiž by testovaný lék mohl interagovat.Přísný výběr dobrovolníků má dobré důvody. Pro vyhodnocení výsledků je totiž třeba experimentální podmínky co nejvíce zjednodušit, aby bylo možno jasně odlišit efekt léku od bezpočtu jiných faktorů. Kdyby se zkoušek účastnila pestrá skupina pacientů s různými dalšími nemocemi a s řadou jiných léků v těle, nebylo by možno výsledky statisticky spolehlivě vyhodnotit. Díky jasně daným pravidlům tušíme, jak asi lék funguje za jasně definovaných podmínek. Ale tyto podmínky bohužel v reálném světě zpravidla nenastávají a může tak docházet k fatálním omylům.

Podrobnosti

2. Srovnání s cukrovou vodou

V ideálním případě by se měl nový lék srovnávat se starším, na trhu dostupným medikamentem určeným pro tutéž diagnózu. Ale nové léky jsou často porovnávány pouze s placebem, a to i v případech, kdy na trhu jsou dostupné alternativy. Ověří se tak, zda je lék lepší než „cukrová voda", ale na výhodnost či nevýhodnost vůči konkurenčním lékům se z toho usuzovat nedá.

Jindy firmy sice srovnávají novinku se starším lékem, ten ale pacientům podávají v nevhodném dávkování, takže buď zabírá hůře, nebo vykazuje vedlejší účinky, které by se při správném podávání neprojevily. Daniel Safer v roce 2002 shrnul podobné případy u testování psychofarmak. Pacienti někdy dostávali příliš silné dávky starších léků, jindy je brali v jiných než doporučených časech, takže si například stěžovali na ospalost během dne, která by se za normálních okolností neprojevila.

Trvání zkoušek lze také podle Goldacra za běhu měnit podle toho, jak se vyvíjejí výsledky. Jsou-li příznivé, zkouška je ukončena, v opačném případě pokračuje, přičemž firma doufá, že se výsledek časem zlepší. Do statistického vyhodnocení se tak vkrádá nepřípustná manipulace. Jako bychom si dali za cíl hodit tři šestky za sebou a předem si nestanovili počet pokusů. Budeme-li házet dostatečně dlouho, dříve nebo později se nám to podaří.

Podrobnosti

3. Lék zabral, pacient zemřel

Vývoj léku zpravidla trvá 10 až 15 let a patentově bývá chráněn 15 až 20 let. Patentován je přitom už v době, kdy vstupuje do klinických zkoušek, takže firmy tlačí čas, aby lék registrovaly co nejdříve. Jinak riskují, že na něm nestačí vydělat dost na to, aby se jim vrátily peníze investované do výzkumu (dnes zpravidla hodně přes miliardu dolarů). I proto často nesledují, zda lék pacientům skutečně pomohl zlepšit zdraví nebo prodloužit život. Data tohoto druhu by bylo třeba sbírat dlouhé roky. Místo toho sledují nějaký náhradní faktor, například krevní tlak, o němž se soudí, že má přímý vztah k potížím, od nichž má lék ulevovat.

Dlouhodobá, z veřejných prostředků financovaná studie například zjišťovala, zda dva léky proti arytmii zabraňují náhlému úmrtí u pacientů trpících poruchami srdečního rytmu. Ukázalo se, že oba léky arytmii skutečně upravují, což bylo v souladu s výsledky zkoušek prováděných v době, kdy šly léky na trh. Ale dlouhodobá studie zároveň ukázala, že navzdory potlačení arytmie oba léky pravděpodobnost úmrtí zvyšují, a to tak výrazně, že zkouška musela být předčasně ukončena. Podle odhadů zemřelo více než sto tisíc pacientů pobírajících tyto léky jen proto, že původní zkoušky tento efekt neodhalily.

Podrobnosti

4. Starý lék převlečený za nový

Mírně upravovat už jednou objevené je jednodušší (a levnější) než přijít s úplnou novinkou. Farmaceutické firmy se proto pochopitelně snaží vytěžit z úspěšných léků maximum a dávají na trh modifikace stávajících léčiv, které jsou natolik odlišné, aby je bylo možno znovu patentovat, a zároveň natolik podobné, aby ušetřily na výzkumu a registraci zkrátily na minimum.

Omeprazol je účinná látka léků užívaných při pálení žáhy. Jeho molekula existuje ve dvou formách - pravé a levé. Chemicky jsou totožné, odlišují se pouze orientací v prostoru - podobně jako pravá a levá rukavice. Společnosti AstraZeneca omeprazol vydělával 5 miliard dolarů ročně, třetinu jejích příjmů. Když se v roce 2002 přiblížilo vypršení patentu, firma uvedla na trh esomeprazol (pod obchodním názvem Nexium) - stejnou látku, ale pouze v levé formě. A tvrdila, že novinka je mnohem lepší než původní, po vypršení patentu desetkrát levnější směs levé a pravé formy. Přitom to vypadá, že rozdíly mezi oběma formami nejsou nijak zásadní a není důvod nepředepisovat původní lacinou verzi.

Podrobnosti

5. Nepříjemná data schovaná v šuplíku

Farmaceutické firmy nejsou nuceny publikovat výsledky zkoušek, které se jim nehodí. Odborná literatura tak místo kritického zhodnocení všech dostupných dat nabízí pokřivený obraz skutečnosti, protože se v ní pozitivní výsledky objevují výrazně častěji než ty, které účinnost nových léků zpochybňují. Studie hovořící ve prospěch testovaného léku mají v průměru dvakrát větší šanci na publikování než ty negativní. A někdy je rozdíl ještě výraznější. Antidepresiv, která FDA schválil v letech 1987 až 2004, se týkalo 74 studií, z nichž 38 dopadlo pro léky příznivě a 36 nepříznivě. Do odborného tisku se však dostalo 37 pozitivních studií a pouze tři negativní.

Vioxx, protizánětlivý lék tišící bolest u artritidy a dalších nemocí, byl v roce 2004 stažen z trhu poté, co Merck & Co (v ČR pod názvem MSD - jedná se o americkou společnost, která není s německou firmou Merck KGaA nijak propojena) přiznal, že pět let tajil informace o tom, že zvyšuje riziko infarktu a mrtvice, což vedlo k tisícovkám úmrtí. Podobně až nezávislá studie v roce 2007 zjistila, že Avandia, lék na cukrovku od společnosti GlaxoSmithKline, o 43 % zvyšuje riziko infarktu. Výrobce přitom měl tato data k dispozici už v roce 2005, ale nechal si je pro sebe.

Podrobnosti

6. Kdo ohlídá hlídače?

Goldacre nekritizuje pouze farmaceutické firmy, ale také regulační orgány, které je mají hlídat. Kromě nedostatku financí a odborníků je podle něj provází i střet zájmů a příliš těsný kontakt se zástupci farmaceutických firem. Zaměstnanci regulačních orgánů běžně přecházejí do firem. Už prosté vědomí, že tato kariérní změna připadá v úvahu, může hrát roli v tom, jak svou práci odvádějí. Třeba i podvědomě se mohou snažit, aby si své potenciální zaměstnavatele nepoštvali proti sobě a nezavřeli si tak dveře k lépe placené práci.

Roli hrají i psychologické faktory. S kým se mohou zaměstnanci regulačních orgánů a jimi najímaní odborníci bavit o své práci? Rodina a přátelé jí nerozumí, dobře si popovídají pouze s kolegy z oboru, tedy mimo jiné se zástupci farmaceutických firem. Vznikají tak osobní vazby ztěžující nezávislé rozhodování. „Úředníci jsou mnohem méně ochotni ublížit starým známým než anonymní korporaci," píše Goldacre. Když americký Úřad pro kontrolu potravin a léků rozhodoval, co si počít s lékem Vioxx (viz výše), deset z 32 členů panelu byli v nějakém střetu zájmů. Devět z nich hlasovalo pro to, aby lék zůstal na trhu.

Podrobnosti

7. Moc a síla marketingu

I kdyby v odborné literatuře vycházely výsledky všech klinických studií bez ohledu na to, zda hrají firmám do karet, lékaři by neměli šanci se horou článků prokousat. Z jedné analýzy vyplynulo, že pokud by praktický lékař měl sledovat vše, co se jeho praxe týká, musel by i při velmi rychlém procházení publikací číst 29 hodin denně, což by vyžadovalo vskutku nadpřirozené schopnosti.

Lékaři se proto musí spolehnout na přehledové články, zkušenosti kolegů, semináře a doporučení zástupců farmaceutických firem. A ve všech těchto případech se otevírají široké možnosti pro um marketingových specialistů. O různých dárcích, pozváních na konference konané na exotických místech a dalších lákadlech, kteráfirmy lékařům nabízejí, už toho bylo napsáno mnoho. Na reklamu a marketing dávají firmy více peněz než na výzkum nových léků, což svědčí o významu, jaký těmto aktivitám přisuzují.

Podrobnosti

Co s tím?

„Farmaceutické firmy racionálně reagují na pobídky, které se jim nabízejí. Směřují-li tyto pobídky špatným směrem, vypadá to podle toho," píše Goldacre. Nezpochybňuje, že léky vyvíjené farmaceutickým průmyslem zachraňují miliony životů. Nevolá po žádné revoluci, například po znárodnění celého sektoru a jeho řízení státem. Pouze upozorňuje, že podmínky, v nichž farmaceutické firmy působí, nejsou vždy optimálně vyladěny tak, aby pacientům přinášely co největší přínos.

Je podle něj třeba hledat cesty, jak zamezit nejhorším excesům. To samozřejmě není snadné a ideální řešení neexistuje, vždy to bude kličkování mezi Skyllou nebezpečné volnosti a Charybdou příliš utažených regulačních šroubů, které by firmy od vývoje nových léků odradily.

http://tech.ihned.cz/hnfuture/c1-59915920-sedm-triku-jimiz-vyrobci-leku-matou-lekare-i-pacienty

Jeden přítel z Kanady se v e-mailu zmínil, že má známého s rakovinou prostaty. Ptal jsem se, proč nezkusí chlornan. Řekl, že se ho na to zeptá, a abychom to zkrátili, poslal jsem mu obálku s 50 gelovými kapslemi velikosti nula naplněnými chlornanem vápenatým z obchodu.V každém případě, ten muž v Kanadě využíval všech 50 kapslí asi ve 4 dnech, a pak mi zavolal a říkal, že se už cítí mnohem lépe, ale potřeboval by toho více, protože ještě není zdráv. Poslal jsem mu tedy ještě 50 kapslí, a nakonec volal, že se mu rakovina prostaty úplně vytratila, že je zdráv.
„Výzkumníci z McGill Cancer Center poslali 118 lékařům, expertům na rakovinu plic, dotazník k zjištění míry důvěry, kterou měli k terapiím, jichž běžně používali. Byli požádáni, aby si představili, že by sami dostali tuto nemoc, a kterou ze šesti současných experimentálních terapií by si v tomto případě vybrali. Odpovědělo 79 lékařů. 64 z nich řeklo, že by nesouhlasili s žádnou léčbou zahrnující cis-platinum - jednu z chemoterapeutických drog, kterou běžně používali - a 58 ze 79 těchto lékařů se domnívalo, že všechny v úvahu přicházející experimentální terapie jsou neakceptovatelné kvůli neúčinnosti a vysoké toxicitě chemoterapie."
(Philip Day „Cancer: Why we are still dying to know the truth", Credence Publications, 2000)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one